Ponava, část obce Brno

Hranice s katastrálním územím Veveří prochází ulicemi Štefánikovou, Hrnčířskou a Kounicovou, s katastrálním územím Žabovřesky ulicí Kounicovou, s katastrálním územím Královo Pole ulicemi Tábor, Domažlickou, Kartouzskou a Antonína Macka, a s katastrálním územím Černá Pole ulicemi Pionýrskou, Drobného a Třídou generála Píky.

Celá čtvrť má výrazně městský charakter, prochází tudy důležitá třída Štefánikova, po které je zajištěn tramvajový provoz mezi centrem města a čtvrtěmi Královo Pole, Medlánky a Řečkovice. Zajímavá místa čtvrtě představují například Botanická zahrada a arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně nebo fotbalový stadion Za Lužánkami. Na východě čtvrti se nachází velké nákupní centrum Královo Pole.

Katastrální území Ponava bylo vytvořeno při radikální komunistické katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století z částí katastrálních území Velká Nová Ulice a Červená, Královo Pole a Dolní a Horní Cejl. Bylo tedy připojeno k Brnu ve dvou fázích: 6. července 1850 (části Ponavy patřící v té době ke katastrům Velká a Nové ulice a Horního a Dolního Cejlu) a 16. dubna 1919 (část Ponavy patřící v té době ke katastru Králova Pole). Před 1. červencem 1979 však měla Ponava odlišnou západní hranici než má dnes: patřila k ní i celá ZSJ Dřevařská (dnes součást katastrálního území Veveří), naopak k němu nepatřily západní bloky, ohraničené na východě ulicemi Klatovská, Šumavská a Chodská. Území Ponavy v hranicích z roku 1979 bylo do roku 1976 rozděleno mezi městské obvody Brno V (většina katastru) a Brno III (jihovýchodní část katastru s Arboretem Mendelovy univerzity a oběma stadiony). Od roku 1976 do 23. listopadu 1990 pak celé území současné Ponavy náleželo k městskému obvodu Brno V.