Štěnovice, Okres Plzeň-jih

Podle archeologických nálezů doloženo neolitické osídlení před 6 tisíci lety (6 kamenných sekyrek), osídlení 1000-500 před našim letopočtem (keramické střepy, pravěký hrob). Ojedinělé slovanské střepy z 9.-10. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327. Štěnovický hrádek založen již na přelomu 12.-13. století (zbytek valu patrný dodnes u pily). Novější panské sídlo postaveno za Arnošta Bernklaua z Schönreuthu, plzeňského krajského hetmana, někdy mezi roky 1555 a 1564. (pravděpodobně „v okolí staré panské sýpky“ za vsí, dnes kostel sv. Prokopa s farou). Zámeček ve Štěnovicích se nacházel mezi kopci na břehu malého rybníka, při jehož jedné straně byly domy poddaných a uprostřed velký dvůr (Pietro della Madre di Dio).

Nový barokní zámek postaven roku 1723 Annou Dorotou ze Schirndingu v někdejších Štěnovičkách na levém břehu Úhlavy.

Dne 11. října 1620, na který připadala neděle, nalezl bosý karmelitán Dominik a Jesu Maria při tažení ligistického vojska pod vedením bavorského vévody Maxmiliána proti českým stavům ve zpustošené kapli zdejší tvrze („palazzetto“ či „casale“), kterou měl v držení rytířský rod Henigarů ze Seebergu, zohavený obraz Adorace Narozeného Krista. Obraz vzal Dominik sebou a povzbuzoval jím katolické vojáky před bitvou bitvě na Bílé hoře. Později, uctívaný již jako zázračný obraz Panny Marie Vítězné jej vzal sebou do Říma, kde byl vystaven v římském kostele Santa Maria della Vittoria. Barokní kopie obrazu se nachází v kostele kostele Panny Marie Vítězné v Praze, také v poutním kostele P. Marie Vítězné na Bílé hoře, nebo v děkanském kostele sv. Prokopa ve Strakonicích.