Lužec nad Cidlinou, Okres Hradec Králové

V současnosti je obec plynofikovaná, napojena na vodárenskou soustavu a v roce 2010 byla uvedena do trvalého provozu čistírna odpadních vod, přičemž se dokončují přípravy na dokončení „nové“ kanalizace. V obci se nachází obecní úřad, knihovna, pošta, potraviny, pohostinství, kadeřnictví, kosmetika i masáže. Plánováno je také znovuotevření mateřské školy.

Kulturní život v obci podporuje několik zájmových sdružení: Honební společenstvo, Sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub TJ Agro, Občanské sdružení Lužecký úsměv a HoKl Klub pravidelně pořádající cyklistické akce.

Lužec n. C. má cca 500 obyvatel a 245 čísel popisných, z nichž je značná většina trvale obydlena. Obec je součástí ORP Nový Bydžov a mikroregionu Cidlina.

Vlajku (prapor) obce tvoří 5 vodorovných pruhů, střídavě zelených a bílých. Do horního zeleného pruhu vyrůstá v žerďové polovině žlutá lípa, která má devět listů tradičního srdcovitého tvaru. K udělení znaku a praporu obci došlo v Parlamentu ČR 8. 10. 2003.

Mezi obcemi Nepolisy, Lužec nad Cidlinou a Lišice je umístěn radar české armády typu RAT 31-DL, který je součástí společného a integrovaného systému protivzdušné obrany členských států NATO (NATINADS).

První známá písemná zmínka o Lužci pochází z roku 1325. Tento první záznam zmiňuje vladyku Slavibora z Lužce. Nálezy raně středověkých střepů dávají však tušit souvislé osídlení Lužce již od 10. století. Lužec je typickým představitelem lánové vsi – vesnice založené okolo dlouhé cesty procházející vesnicí. Na lužeckém katastru se dříve nacházely další dvě vsi – Nedakřevice a Žabí Lhotka. Vlastní jméno Lužec vzniklo z podstatného jména luh (vlhký les v zaplavovaném nebo podmáčeném území) s přidáním zdrobňující koncovky –ec pro odlišení od větší vsi Luhu (Luhů). Současný název Lužec nad Cidlinou se používá od roku 1918.

Kostel sv. Jiří z roku 1872

První zmínka o kostelu v Lužci pochází z roku 1369. Kostel je od svého vzniku zasvěcen sv. Jiří, jen v období 15. a 16. století došlo k jeho zasvěcení i sv. Vojtěchu. Kostel a duchovní správu obce měl nejprve na starost tzv. „plebán“ (vesnický kněz). Roku 1866 kostel zcela vyhořel, znovu byl postaven až v roce 1872. Autorem pseudorenesančního zařízení interiéru byl J. Stoklasa z Jičína.

Křížek u kostela

Litinový křížek z 1. poloviny 19. století se nyní nachází před kostelem sv. Jiří. Jeho původní umístění bylo na dnes již neexistujícím „kopci“ u fary pod čtyřmi lípami, kde stál do roku 1868. Přemístění si vynutila stavba nové okresní silnice.

Pomník obětem I. světové války z roku 1928

Z 1. světové války se nevrátilo 54 lužeckých občanů. Na jejich památku byl vybudován pomník padlým, který byl slavnostně odhalen 26. srpna 1928. Vytvořil ho chlumecký sochař O. Procházka.

Pomník Mistra Jana Husa

Pomník Mistra Jana Husa byl v obci odhalen 6. července 1931, v den výročí Husova upálení. K jeho odhalení došlo z iniciativy místního sboru dobrovolných hasičů, kteří Husovy slavnosti pořádali již od počátku 20. století. Autorem pomníku je sochař K. Khun z Podhorního Újezdu u Hořic.

Kaplička sv. Panny Marie

Roku 1858 nechala obec na své náklady vystavět kapličku Panny Marie. Uvnitř je umístěna barokní řezba Panny Marie Karlovské z 1. poloviny 18. století. Tuto sošku darovala hraběnka Anežka Kinská místnímu rychtáři Janu Volnému. Po vyhoření kostela sv. Jiří roku 1866 byla kaplička používána jako provizorní duchovní stánek.

Socha sv. Linharta

Barokní socha sv. Linharta, která pochází z 1. poloviny 18. století, původně stávala v klášterní zahradě chlumecké „Lorety“. Dnes ji najdete v Lužci nad Cidlinou před domem čp. 74, kde je umístěna od roku 1845. Tohoto roku ji získal tehdejší lužecký farář Josef Pařízek od paní hraběnky Anežky Kinské.