Čelčice, Okres Prostějov

Obec Čelčice je středně velká, typicky česká ves, ležící přibližně jedenáct kilometrů severozápadním směrem od Kojetína a asi 9 km jihovýchodně od Prostějova. Název Čelčice vznikl jako pojmenování vesnice lidí Čelkových, původně se k roku 1342 objevuje termín de Czelczycz, v roce 1349 in Czelcizicz. V průběhu let se název měnil a vyvíjel - Celcicz, Celcizicz, Czyelczic, Czelczicze, Czelczicz, Czelcžycz, Cželcžicž, Cželczitz, Cželtschitz, Czelczitz, Czeltschitz, Čelčitz, Čelčice. Během německé okupace se užíval název Tscheltschitz.

Na Severozápadní straně sousedí Čelčíce s Čehovicemí, na západě se Skalkou, na jihu s Pivínem, na jihovýchodní straně s Klenovicemi na Hané a na severovýchodě s Ivaní. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 209 m.n.m. na svahu posledního výběžku Drahanské vrchoviny který se mírně svažuje k severovýchodu a přechází v rovinnou krajinu při řece Valové a Moravě. Podle Statistického lexikonu obcí z roku 2005, odrážející výsledky sčítaní lidu v roce 2001, v obci stálo 175 domů (153 trvale obydlené), ve kterých žilo 558 obyvatel. V současné době není v obci škola, fara, pošta ani zdravotní středisko. Je zde vybudován veřejný vodovod, rozvod plynu a dešťová kanalizace.

Historická náves tvořen selskými grunty měla tvar podkovy obrácené k východu, otevřené pouze na západní straně. Chalupy se nacházely po obou krajích vsi. Tato orientace byla v minulosti zvolena aby byla ves lépe chráněna před nepřítelem nebo dravou zvěří. Uzavřenost obce ale mnohdy způsobovala nepříjemnosti cizím cestujícím jdoucím směrem k Ivani, Tovačovu nebo Oplocanům, kteří po vstupu do vsi museli hledat východ za humna.

V roce 1754 se v obecním katastru vyskytovaly polní trati Jahelník, Podlučí, Od rybníka, K rybníku, Klín, Ostrovy, Od Skalky, Dlouhá, Od boudy, Slač, K loukám, Plachetka, Obecnice, Za humny, Člup, Bezděkov, Padělky, Karabina, Okroužek a Hrubé díly.

Vesnice si udržovala tradiční vazby na sousední obec Klenovice na Hané, kde se nacházela fara, škola a pošta. Příležitostné bohoslužby se konaly v místní barokní kapli sv. Floriána. Přestože v minulosti patřila obec k politické správě Přerova a do soudního okresu Kojetín, obchodní styk fungoval díky výhodnějšímu dopravnímu spojení spíše s nedalekým Prostějovem. Obcí prochází silnice z Prostějova do Kojetína a nachází se zde také zastávka železnice na trati Nezamyslice - Olomouc, která měla velký význam pro hospodářský rozvoj.