Jesenec, Okres Prostějov

Jako jedna z nejstarších obcí na Konicku je zmiňována ve starých listinách již v r. 1351. Téměř po čtyři století náležela k panství konickému a byla v držení několika moravských panských rodů (Cholinští, Tovačovští z Cimburka, rod pánů ze Švábenic či ze Zástřizl). Obecní pečeť měla ve znaku patrona jesenského kostela sv.Liboria. Významnou dominantou obce a širokého okolí je barokní komplex s budovou zámku (postavený v r.1711 na místě bývalé tvrze) a majestátním kostelem zasvěceným sv.Liborovi. Barokní komplex je dílem nejvýznamnějšího barokního architekta evropského významu Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677-1723). Kostel připsal Santinimu v roce 1944 historik umění F.M. Žampach, sama stavba se však charakteru Santiniho díla v mnoha konkrétnostech podstatně vymyká. Jeho autorství jednoznačně odmítli a argumentačně podložili jak historik architektury De Meyer Dirk (v roce 1997), tak i přední znalec Santiniho díla, historik umění profesor Mojmír Horyna (v roce 1994). Ze stejného období pochází také socha sv.Libora stojící na návsi a socha sv.Jana Nepomuckého (u rybníka). Na místě dnešního hostince stával kdysi panský pivovar. První škola v Jesenci byla otevřena roku 1849 v panském domě nedaleko zámku, kde sloužila až do roku 1976. První vlak projel obcí v roce 1890, ale zastávka byla zřízena až o 58 let později. Na zámku je umístěna pamětní deska hudebního skladatele Ludvíka z Dietrichu, autora známého nápěvu Moravo, Moravo.

Jesenec má svůj obecní úřad, poštu, požární zbrojnici, obchod a hostinec. Sídlí tady i několik prosperujících firem. Kulturní dům, ve kterém se konají různé akce (například svatby, plesy, zábavy, schůze, nebo výstavy), slouží nejen Jesenci, ale celému konickému mikroregionu. Obec je východiskem turistické cesty ke Kladecké naučné stezce.