Heřmanice, část obce Ostrava

První písemná zmínka pochází z roku 1305 – v soupise desátků vratislavského biskupství se objevuje obec Hermanni villa. Pravděpodobným zakladatelem, po němž byla ves pojmenována, je kastelán Slezskoostravského hradu Heřman. V roce 1447 zdědil Heřmanice těšínský kníže Boleslav. Roku 1491 je těšínský kníže Kazimír prodal Petru Osinskému z Žitné. V roce 1520 přešla obec do majetku Polské Ostravy. Velkou část Heřmanic koupil roku 1630 Mikuláš starší Vlček za 23 tisíc zlatých. Jindřich Vilém Vlček pak koupil zbývající části a Heřmanice sjednotil – v roce 1683 od Jana Jiřího Kochtického z Kochtic a v roce 1686 od Anny Kechendorfové. Vlčkové pak Heřmanice drželi až do roku 1848.

Až do poloviny 19. století se obyvatelstvo živilo převážně zemědělskou výrobou. Poté většina obyvatel nacházela práci v průmyslovém okolí obce. Přímo na území obce však žádný průmyslový podnik nevznikl. Ačkoliv majitelé měli snahu těžit uhlí, kvůli přírodním a finančním problémům museli těžbu zastavit. Zajímavostí je existence skladiště výbušnin firmy Dynamit-Nobel od roku 1884, které však bylo 19. března 1924 zcela zničeno výbuchem. Toto skladiště přitom zásobovalo trhavinami všechny doly ostravsko-karvinského revíru. Od roku 1959 zde stojí původně pracovní tábor, nyní věznice.

Roku 1849 se Heřmanice spojily s Hrušovem a Muglinovem a vystupovaly pod jednotným názvem Heřmanice. Již v roce 1866 se však osamostatnil Hrušov a roku 1890 ho následoval Muglinov. K Moravské Ostravě byla obec připojena 1. července 1941. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 1. května 1945 v 9 hodin.