Stará Huť, část obce Petrovice II

Stará Huť leží v katastrálním území Staré Nespeřice o výměře 7,28 km2.

Název Stará huť získala obec od skelné hutě založené před r.1680 za barona Freislebena jako součást čestínského statku. Majitel panství byl v roce 1680 zavražděn vzbouřenými sedláky a provoz huti byl na nějaký čas přerušen. V roce 1686 se zde stal skelmistrem Kaufmann, který však jedné březnové noci v r.1690 uprchl i s tovaryši, veškerým zařízením a dobytkem do nově založené sklárny v Božejově. Majitelka panství sice požadovala od uprchlého skelmistra plnou náhradu z porušené smlouvy a z ušlého zisku, ale odsouzen byl pouze k úhradě odvezeného inventáře a k omluvě. V roce 1694 je uváděn ve Zručské matrice jako skelmistr Tobiáš Adler. V huti u Nespěřic zaměstnával převážně bratry a později i syny. Huť vzkvétala a Tobiáš ji provozoval až do r.1721, kdy odešel se synem Tobiášem do sklárny v Rožmitálu pod Třemšínem. Starou Huť u Nespeřic převzal po otci Jan Bedřich Adler, který se téhož roku oženil s Evou Terezii Gattermayerovou. Huť byla zrušena v r.1731 údajně pro nedostatek dřeva. Jan Bedřich založil blíže ke Kácovu pod obcí Kněž huť Marienthal. Zde ukončil provoz r.1744, kdy koupil statek Rušínov a Modletín a založil zde další sklárnu. Sklárna ve Staré Huti byla obnovena v letech 1810-1830, kdy zde byl skelmistrem svobodník Jan Štrobl.