Svinný, část obce Chotěboř

Název vznikl z místa výskytu divokých prasat, nebo z místa, kde se tato zvířata chovala.

Poprvé je obec zmiňována v roce 1384, kdy se řešil spor chotěbořských měšťanů s majitelem vsi - klášterem benediktinů ve Vilémově. Soudce Jaroslav z Dobrušky rozhodl v roce 1398 ve prospěch kláštera a Chotěbořští museli platit mnichům úrok, jako ostatní poddaní. Poddaní se ještě snažili řešit spor přes chotěbořské panství a nakonec roku 1406 připadly pozemky definitivně ke klášteru.

V roce 1488 patřila obec k malečskému statku, který vlastnil dědic Jiříka z Malče – Jaroslav z Malče. Maleč patřila benediktínskému klášteru ve Vilémově, který ji pronajímal příslušníkům šlechty. Nájemce Jíra z Jeníkova využil nepřehledné situace v roce 1421, kdy byl klášter dobyt husity a prohlásil statek za svůj majetek. Roku 1466 se pokusili chotěbořští o získání pozemků, ale opět neuspěli.

V roce 1515 byl Malečský statek spolu se Svinným zapsán Heřmanem Malečským z Malče Jiříkovi Přibkovi z Otaslavic, kterému patřil alespoň do roku 1544.

V roce 1591 byl Svinný součástí světelského panství, které vlastnili Trčkové z Lípy. Roku 1604 vyhověl Jan Rudolf Trčka z Lípy poddaným z Chotěboře a vyměnil Kojetín za ves Svinný. Výtěžek financoval chod kostela, fary a špitálu.

Majetek Jana Rudolfa Trčky z Lípy byl konfiskován za účast na protihabsburském spiknutí Albrechta z Valdštejna. Císař Ferdinand II. daroval tento majetek Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmburka. Pánům z Chotěboře patřila obec až do zrušení poddanství a roku 1848 vznikla samospráva obce.

Ve vesnici se nachází kaplička z přelomu 19. a 20. století a pomník padlým ve světových válkách.

Nachází se zde také památný strom: více než 200 let stará lípa zvaná U Klepetků.