Vochov, část obce Vochov

Obec je vzdálena vzdušnou čarou 7 km od středu Plzně směrem západoseverozápadním, historický střed obce (správní budova) se nachází 356 m nad mořem.

Vochov leží na silnici II. třídy č. 605 (na 8 km od Plzně odbočka vlevo), která byla, až do otevření dálnice D5 v roce 1997, hlavní silnicí z Plzně na hraniční přechod Rozvadov. Po otevření dálnice se doprava výrazně odlehčila. Vochovem prochází také hlavní železniční trať č. 170 Cheb–Plzeň – Praha (357,6 km zastávka Vochov).

V blízkosti obce protéká řeka Mže.

Ústí Vochovského potoka do řeky Mže bylo osídleno již v různých obdobích pravěku, jak to dokládají archeologické nálezy (Vochovská venuše, rondely aj.).

Místní jméno Vochov vzniklo zřejmě z výrazu Vochův dvůr (osobní jméno Voch bylo staročeskou zkratkou jmen začínajících na Vo-, jako například Vojtěch, Vojslav, Volimír apod.).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy žaloval Bohuslav z Vejprnic u pražského soudu na Miroslava z Vochova, že oblehl vejprnickou tvrz. Příslušník téhož rodu Jan Miroš z Vochova se v druhé polovině 15. století stává členem poselství krále Jiřího z Poděbrad, které putovalo k předním evropským královským dvorům. V roce 1459 se stal purkrabím Strakonického hradu. Na náhrobníku (Strakonice - městský kostel) je dodnes patrný plný znak vochovských vladyků – na kolčím štítě je jako erbovní znamení kruh. Z téhož erbu vychází dnešní podoba erbovního znamení obce.