Žešov, část obce Prostějov

Vesnice se rozprostírá v nevelkém dolíčku asi 4 km jižně od centra Prostějova. Její dominantou je katolický kostel nacházející se v pomyslném středu Evropy. Vsí protéká potůček domorodci nazývaný Maliňák. V blízkém okolí vede rychlostní silnice R46.

Největší událostí roku bývají slavnosti konané na počátku léta k výročí založení zdejší myslivecké honitby. Občanům zde slouží jeden hostinec. O ochranu majetku a zdraví se stará místní sbor dobrovolných hasičů.

Oficiální stránky obce Žešov

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1029, kdy podle pověsti kníže Žeš poprvé popatřil na ono malebné údolí a vyslovil památnou větu: „Hle Lide můj, tu se snoubí přepych s přírodou“.

Podle dochovaných zlomků Královských rukopisů měla původní osada přibližně deset členů, převážně mužského pohlaví. Největší rozmach obce nastal ve 13. století, kdy Václav II. přivolil, aby se zde ujal vlády levoboček Přemysla Otakara II. Mikuláš I. Počet obyvatel Žešova tehdy poprvé převýšil sousední Výšovice o celé dvě rodiny.

V kronice obce Žešov (vedené již třetí století) zůstala zaznamenána událost, která v dávné minulosti otřásla celým okolím. Skupina podivných cizinců tehdy v podvečer jednoho sychravého dne na sklonku podzimu navštívila místní hostinec, aby po jejich odchodu zůstalo ležet na podlaze sedm hostů a hostinský. Zde přímo citát z kroniky „… tedy… poté co se zbavili,… po jejich vyvlečení do zadního dvora hostince a následného zhanobení… doprovázejíce slovy jednoho ze skupiny „Ej, bratře ezoteriku pohleď na ty čuníky“, se skupina v čele s knížetem (pečetící prsten s orlicí dolnomoravského markrabství, tedy určitě kníže Žeš sám) odebrala hodovat a to věru ve velkém, ponechávajíce zlaťáky a tolary zabitých jednak paní hostinské, pár grošů pro místní chudinu a na opravu místního kostela.“