Želevčice, část obce Slaný

První písemná zmínka se datuje k roku 1227, kdy v Želevčicích (Selevcicich) vlastnil majetek svatojiřský klášter. Později patřily pražskému biskupovi a roku 1337 byly biskupem Janem IV. z Dražic darovány nově založenému augustiniánskému klášteru v Roudnici; část vsi byla v držení drobné šlechty, která zde měla tvrz (1405 se připomíná vladyka Otík, 1432 Albrecht a Jan). Po husitských válkách připadla duchovní část k vladyčí a roku 1543 koupilo Želevčice město Slaný, které však drželo ves jen do roku 1547, kdy mu byla zkonfiskována za účast na stavovském odboji a spolu s Vraným prodána Petru Chotkovi z Vojnína a na Budenicích. Od roku 1549 tak patřily Želevčice k pansví Vraný. Za třicetileté války vesnice zpustla (někdy v této době zanikla i tvrz) a roku 1663 byla oddělena od vranského panství a natrvalo připojena ke zlonickému zboží Valkounů z Adlaru. V roce 1707 prodal zadlužený Jan Vojtěch Valkoun z Adlaru Zlonice hraběti Norbertu Leopoldovi Libštejnskému z Kolovrat. Od jeho syna Vincenta, pak zlonické panství koupil roku 1721 hrabě Filip Josef Kinský ze Vchynic. V majetku Kinských pak Želevčice zůstaly až do zrušení feudální správy. Od roku 1850 tvořily Želevčice část obce Dolín, s níž byly dne 1. ledna 1990 připojeny k městu Slanému.