Liberec VI-Rochlice, část obce Liberec

Rochlice vznikla již na konci 13. století v blízkosti brodu přes Lužickou Nisu. Obec je v tehdejších konfirmačních knihách pražského arcibiskupství zmiňována pod jmény: Rokytnik, Rokytnitz a Rokostnicz. V seznamech papežského desátku je obec označována jako Rochlicz, ze kterého po příchodu německých kolonistů vznikly tvary Rechlicz, Röchlicz a konečně Röchlitz, uvedený v redernském urbáři roku 1560.

Podle tohoto urbáře žilo tehdy v obci v 21 domech, 17 sedláků, 4 zahradníci a 4 domkaři. Obec se rozrůstala velmi pomalu: v roce 1771, během prvního číslování domů, bylo napočítáno 82 stavení. Skutečností však je, že již v té době byla v obci škola, kterou navštěvovali žáci z okolních čtvrtí: Hanychova, Pilínkova, Doubí a Vesce.

Ke skutečnému rozmachu obce došlo až v 19. století během průmyslové revoluce. V tomto období v Liberci vznikly nové silnice: nejprve ta vedoucí podél Nisy dnešní třídou M. Horákové roku 1825, pak i další další vedoucí na Vratislavice (1863) a Dolní Hanychov (1902). Dalším impulsem k rozvoji obce bylo vybudování železničních tratí z Liberce, protože ta vedoucí do Jablonce měla zastávku na dnešním Poštovním náměstí. Na tom stávala pošta již od roku 1892. 14. září 1899 přijela do Rochlice první tramvaj.

Obec byla povýšena na městys 14. 6. 1903 a již po pěti letech se stala městem s vlastním znakem uděleným Rochlici císařem Františkem Josefem I. Koncem 19. století byla Rochlice jedním z nejdůležitějších průmyslových center Liberecka. Tato prosperita skončila se začátkem první světové války. Roku 1918 zde byla dokonce kvůli katastrofálním problémům se zásobováním zaznamenána úmrtí z hladu. Po skončení války a vzniku nového státu obsadilo Rochlici československé vojsko. Protože problémy se zásobováním přetrvávaly, srotil se 29. 5. 1919 dav pěti set nespokojených občanů, kteří se pustili do rabování místních obchodů. Pořádek musela nastolit až místní vojenská posádka.

V prvních obecních volbách vyhráli v Rochlici němečtí sociální demokrati a prvním starostou se stal Karl Scheffel. Následující léta však byla ve znamení neustálých bojů o radnici mezi německými sociálními demokraty s českými stranami a německými nacionály a nacisty, v důsledku čehož docházelo k velmi rychlému střídání starostů. V září roku 1927 se tak poprvé do jejího čela dostal představitel místní DNSAP.

Po podepsání mnichovské dohody muselo zdejších jeden a půl tisíce Čechů odejít do vnitrozemí a 8. října 1938 přivítala slavnostně ozdobená obec příchod prvních Hitlerovských vojáků. Za německé okupace byla Rochlice přičleněna 1. května 1939 k Velkému Liberci jako jeho čtvrtá čtvrť.

Po odsunutí Němců po skončení druhé světové války až do sedmdesátých let se počet obyvatel pohyboval kolem 4000. K prudkému nárůstu počtu obyvatel došlo až během mohutné panelové výstavby. V roce 1991 byla Rochlice s 18548 obyvateli nejlidnatější městskou čtvrtí.