Horní Lhota, část obce Horní Lhota

Obec se nalézá na samém okraji moravského Valašska ve Vizovických vrších ve výšce 340 m n. m. při komunikace ze Zádveřic do Luhačovic. (Do Luhačovic je to 9 km a do Zlína 19 km.)

Dominantou obce je báň kostela svatého Diviše (Dionysia Areopagity) v barokním slohu. Ten stojí pravděpodobně na místě staršího dřevěného kostelíka. Jedna z písemných zpráv zmiňující kostelík v obci pochází z roku 1449. Jádro kostela pochází z r. 1700, věž byla přistavěna v r. 1746. Interiér kostela zdobí oltářní obraz malíře Joži Uprky. K dalším pamětihodnostem obce patří smírčí kříž, usazen u bočního vchodu do kostela, a boží muka v jižní části obce. V centru obce se dochoval vodní mlýn. K obci zasahuje severní okraj chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Obcí protéká potok Olše. Přímo nad obcí severním směrem na výrazné ostrožně Vala (551 m n. m.), výběžku Slavického kopce (624 m n. m.), se nacházejí zbytky hradu Engelsberk (Sehrad) z počátku druhé půle 13. století. Dodnes se zachovaly nevelké zbytky základů a pozůstatky mohutných valů s příkopy. Od okrajových částí obce se táhne pásmo lesů jižních svahů Vizovických vrchů a severovýchodně od obce jsou při okraji lesa roztroušeny chatové osady. Obec byla původně majetkem olomouckého biskupství.

O obci Horní Lhota se zmiňují písemné prameny r. 1420, uvádějící zdejšího faráře Jana z Uherského Brodu.