Počaply, část obce Králův Dvůr

Na jihozápadní straně v oblasti křižovatky u domu U tří zvonků (který již patří do Počapel) přímo navazují na městskou zástavbu Králova Dvora. Prochází tudy dálnice D5 (má zčásti na území Počapel mimoúrovňovou křižovatku Exit 22), silnice II/605 (pod názvem Plzeňská), silnice na Trubín a Svatou (Tyršova). Jihovýchodní hranici Počapel tvoří řeka Litavka, od Trubína protéká jádrem Počapel Počapelský potok, který se na jejich okraji vlévá do Litavky. Výraznou dominantou viditelnou z dálky je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1730–1733, přičítaný Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi (předtím byl ve vsi dřevěný kostel). Nedaleko pod kostelem se nachází Preislerovo náměstí, níže u potoka náměstí 1. máje. Podél Plzeňské ulice se nachází dělnická kolonie 20 domů, která byla i s bývalou německou školou postavena v roce 1905 pro stovky německých hutníků do nové válcovny. Škola slouží dosud a sídlí v ní i městská knihovna. V dnešní Tyršově ulici byla postavena roku 1915 monumentální obecná škola, dnes 2. základní škola, s tělocvičnou, lázněmi, hřištěm i školními zahradami a knihovnou. Na staré škole na Preislerově náměstí, dnes sloužící jako speciální škola, má pamětní desku secesní malíř Jan Preisler, který ji navštěvoval a je pohřben na zdejším hřbitově.

V dosud nezastavěném území Počapel probíhá na několika místech developerským způsobem rozsáhlá výstavba nových rodinných domků.

Počaply patřily ve 14. století ke hradu Zbiroh, od roku 1410 zčásti ke karlštejnskému panství a z menší části ke kapli na hradě Nižbor, od 16. století k popovickému panství, od roku 1586 k točnickému panství a v letech 1590–1848 ke králodvorskému panství. Se zavedením obecního zřízení se staly obcí, roku 1950 byly připojeny k městu Králův Dvůr, jehož součástí jsou dosud. V letech 1980–1990 byly i s Královým Dvorem součástí města Berouna.