Zálší, Okres Ústí nad Orlicí

Protáhlá obec Zálší se táhne podél silnice II/317, vedoucí od Chocně do Litomyšle, a sousedí s rozsáhlým Velkozálešským rybníkem. S nedalekým Vysokým Mýtem, vzdáleným 8 km západním směrem, je obec spojena vedlejší silnicí.

Původní ves byla založena kolem poloviny 13. století. Lze se však domnívat, že k založení mohlo dojít o něco dříve. V písemných pramenech se poprvé připomíná v roce 1292, v listině krále Václava II., kterou založil zbraslavský klášter. Pojmenování vsi připomíná, že byla založena v „záolší“, neboli za olšemi. Z toho lze usuzovat, že již v době založení vsi byla celá krajina bohatá na vodu. Olše totiž rostou zejména tam, kde je dostatek vláhy. V majetku zbraslavského kláštera však dlouho nezůstala. V listině krále Václava II. z roku 1304, kterou své předchozí darování pro zbraslavský klášter upravil a rozšířil, se již neuvádí. V té době zřejmě byla majetkem Vítka ze Švábenic, který sídlil na nedalekých Heřmanicích (dnes České Heřmanice). Ten v roce 1309 ves Zálší a Sloupnici převedl na zderazský klášter Křižovníků - Strážců Božího hrobu. Jak dlouho zůstalo Zálší v majetku zderazských mnichů není známo. Lze však předpokládat, že po husitských válkách byl majetek zderazských mnichů spojen s majetkem litomyšlských biskupů. Tím se Zálší dostává do majetku Kostků z Postupic a stává se součástí pozdějšího litomyšlského panství. Jeho součástí zůstává až do roku 1850. V této době se mimo vlastní obec dělí na část zvanou Kocanda (6 domů s hospodou), na část zvanou Na Baště (2 domy a myslivna) a mlýn zvaný Betlém. Po roce 1850 se stává samostatnou a samosprávnou obcí, jejíž součástí se stala i vesnice Kosořín. Nedlouho nato, v roce 1868, se Kosořín od Zálší oddělil a stal se také samostatnou a samosprávnou obcí. Po sto letech, je k 17. červnu 1964, Kosořín se Zálším opětovně sloučen. Později od 30. dubna 1976, byla k Zálší také připojena osada Nořín. Se změnou politických poměrů došlo dne 17. března 1992 k oddělení Kosořína, který se opět stal samostatnou obcí. V zdejším velkochovu drůbeže v části Nořín byl v červnu 2007 zaznamenán druhý výskyt viru ptačí chřipky v chovu na území Česka. Vir se do velkochovu pravděpodobně rozšířil z nedaleké Tisové.