Pohořany, část obce Žitenice

První písemné zmínky o vesnici ležící 310 m n. m. pocházejí z roku 1302, kdy patřily litoměřické kapitule. Od 15. století pak pánům z Roupova. Po bitvě na Bílé hoře 1620 je získala vyšehradská kapitula. Kolem roku 1830 připadla větší část vsi ploskovickému panství. V tomto roce patřilo ze 76 domů a 411 obyvatel vsi jen 18 domů a 98 lidí do Žitenic. V části ploskovického panství byl mlýn, v žitenickém pak hospoda, neboť podle uzavřených smluvních vztahů nesměla nikdy ploskovická vrchnost provozovat ve své části hostinec. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1900 převážně německé národnosti. Po 2. světové válce dochází k odsunu těchto obyvatel a po příchodu obyvatel z vnitrozemí se stav s mírnými výkyvy drží až do 90. let 20. století mírně nad třemi sty.

Ve vesnici přibývá rodinných domů dnes již zástavbou splývají se Žitenicemi. Zástavba je protažená podél průjezdné silnice vedoucí ze Žitenic do Ploskovic. Hodnotnější architekturu reprezentují pozdně empírová kaple sv. Floriána z roku 1842, obnovená v roce 1935. Nedaleko ní stojí pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého a několik lidových staveb s dochovanými dřevěnými konstrukcemi. Ve vesnici také probíhá rekreačně zahrádkářská činnost. Obyvatelé ve dnech pracovního volna pracují na polích a zahradách. Zabývají se hlavně ovocnářstvím, kde se na teplých jižních svazích daří hlavně meruňkám.