Počeplice, část obce Štětí

První zmínka pochází z roku 1357. Ve středověku byla tato ves majetkově rozdělena mezi tři panství - Mělník, Radouň, Kostelec u Tupadel. Od roku 1711 ji připojili Pachtové z Rájova ke svému panství Liběchov. Liběchovská vrchnost vybudovala v Počeplicích velký sklad soli - solnici. Do solnice museli sedláci dovážet sůl z Prahy v rámci robotní povinnosti. Barokní budova solnice je dodnes nejvýznačnější stavbou ve vsi. Vedle bývalé solnice je klenutá barokní brána, restaurovaná roku 2000. Na návsi je pseudogotický kostel svatého Jana Křtitele za druhé poloviny 19. století. Do roku 1970 byl zde labský přívoz do sousedních Horních Počápel. V 70. a 80. letech měla armáda v místech bývalého přívozu cvičný tankový brod. Tanky zde přejížděly Labe pod vodou.

Ve vsi se nacházejí též budovy (srubové, zděné i hrázděné, s dřevěnými štíty a s pavlačemi) z počátku 19. století. Většinou jsou užívány jako rekreační chalupy. Na katastrálním území Počeplic v lokalitě Pelunec vyrostla v posledních 20 letech 20. století velká chatová osada. Uživatelům chat zřejmě nevadí, že na jižní straně za řekou se tyčí a dýmá mohutný kolos mělnické elektrárny. V roce 2002 byla ves postižena povodněmi více než poloviny.

Vsí prochází silnice II. třídy 261 . Často se zde nedodržuje zákonem stanovená rychlost, jelikož klesá směrem do Štětí. V současné době dochází k rekonstrukci železničního nadjezdu nad vsí, který byl v havarijním stavu. Následná uzavírka způsobila dopravní komplikace, hlavně pro kamionovou dopravu, která měla objízdnou trasu po druhé straně řeky. Z tohoto důvodu je zde umístěn most provizorní.