Velichov, část obce Velichov

První zmínka o Velichově sahá až do r. 1142. Od této doby až do r. 1336 patřila vesnice Doksanskému klášteru. Tehdy ji klášter postoupil králi Janu Lucemburskému výměnou za jiné zboží a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenstein (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před r. 1578.

Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Od tohoto roku drželi panství Hauenstein Šlikové a velichovskou tvrz pronajali poručníci dětí Štěpána Šlika chudšímu příbuznému Buriánovi Šlikovi. Další zpráva z r. 1565 uvádí jako držitele Velichova Lorenze Langera, který již manské povinnosti nevykonával. Roku 1578 prodali držitelé Hauensteina Bedřich a Jindřich Šlikové Velichov, již jako samostatný statek s tvrzí, své příbuzné Lukrécii Šlikové, rozené ze Salmu. Celkově drželi Šlikové Velichov do r. 1651, s přestávkou v letech 1588-1599, kdy patřil Tomáši Tyzlovi z Daltic. Na začátku třicetileté války, v r. 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny drancujícím císařským vojskem.

V r. 1651 koupil Velichov se statkem a již opravenou tvrzí Oliver Wallis. Tento irský šlechtic vstoupil r. 1622 do vojenských služeb císaře Ferdinanda II. a většinu třicetileté války strávil na různých bojištích. Po válce se již do Irska nevrátil a zůstal v Čechách, kde r. 1667 zemřel v hodnosti generálmajora. On a jeho manželka Agnes Marie, rozená z Guttensteinu, byli tehdy pohřbeni v rodinné hrobce z r. 1668 v bývalém kostele. V l. 1711-1714 držel Velichov Jan Kryštof Kager ze Štampachu, poslední Štampašský držitel Valče. Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství r. 1747 Jan František Hessler, za něhož zde byl postaven zámek. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti r. 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.