Pytlíkov, část obce Bžany

H i s t o r i e

První zmínka o Pytlíkovu v písemných pramenech, když je zmiňován pan Blahut von Pytlik v r. 1403 (Přemysl Peer, Dějiny Teplicka do r. 1848) Po volbě Jiřího z Poděbrad českým králem na sněmu knížat v Chebu 2. března 1458 měly být definitivně urovnány sporné otázky mezi saskými knížaty a korunou českou. Mezi jinými i městečko Duchcov se vším příslušenstvním (tedy i Pytlíkovem) na této straně Krušných Hor bylo postoupeno Čechám. Pytlíkov vlastnil pan Jakub Hodek ze Želevic. Vdova po Bohuslavu Hodkovi, synovi Jakuba Hodka, která se provdala za Zikmunda Vchynského z Nezpečova toho roku zemřela. Do tohoto roku byly spory obyvatel Pytlíkovských řešeny před soudcovskou stolicí Duchcovskou. Zikmundovi dědicové Zikmund a Jan Velvetští z Nezpečova prodali panu Radislavu Vchynskému z Vchynic za 16.900 kop míšeňských grošů statek lbínský s vesnicemi Lbín, Lysec, Světice a Pytlíkov. Od té doby byl Pytlíkov součástí panství teplického. Panství teplické včetně Pytlíkova přešlo konfiskací do majetku rodiny Aldringenů. V Pytlíkově zemřelo v roce 1680 osm osob morem. V Pytlíkově je v tomto roce zaknihováno 5 hospodářů, z toho jeden do 5 strychů polností a čtyři do 15 strychů. Pytlíkov měl v té době 7 domovních čísel. Kateřina Kaiserová, majitelka domu č.p. 6 dala r. 1800 na vlastní náklad postavit v Pytlíkově kapličku. V archivních materiálech z r.1800 popisujících vybavení této kapličky a dle kroniky p. Sitteho není žádná zmínka o jejím zasvěcení Sv. Antoníčkovi, byla pouze vysvěcena. Hlavní výzdobu tvořil mariánský obraz umístěný proti vstupu do kaple (zápis z r. 1800 – Státní archiv Teplice). Kaple byla původně umístěna na dnešním pozemku RD čp. 7. Kaple neměla vlastní zvonek v její těsné blízkosti kaple byl dle dobové fotografie „vidlák“ se stříškou se zvonem. Kaple dnes již neexistuje. Na původním místě stojí pouze původní zvonička. V roce 1934 byla obcí postavena kaple nová. Ta byla vysvěcena v červnu 1934, nebyla nikomu zasvěcena (Kronika bořislavské farnosti – Fr.Sitte 1936). Tato kaple je v majetku obce a je v udržovaném stavu. Kaple je od 2. světové války bez zvonu Nelze opomenout nárůst cestovního ruchu v 19. století – kompenzace měnící se hlučné reality. Značení cest, výlety do okolí, rozvoj lázeňství v Teplicích. V té době vznikl Rundblick – restaurace na Pytlíkovském kopci (v polích mezi Teplicemi a Pytlíkovem) a řada dalších hospod. Obec v té době zažívala největší slávu. Vedla tudy z Teplic turistická, upravená cesta na Milešovku (dnes červeně vyznačená), tzv. Pytlíkovská cesta. Cesta z Teplic byla z Pytlíkova až do Lysce lemována restauracemi, nabízející posezení s krásnou vyhlídkou na České středohoří a údolí Bíliny a navíc pohoštění, taneček, v pytlíkovské Knappeho restauraci Na krásné vyhlídce navíc i kuželkárnu. Trasa byla vhodná jak pro vycházky rodin s dětmi a lázeňské hosty z Teplic, tak pro náročné turisty. Bylo jí totiž možné ukončit ve Lbíně, Hradišti, Žalanech a vrátit se zpět do Teplic vlakem.

P o v ě s t

Pověst (lbínský zázrak) je předávána ústně z pokolení na pokolení od nepaměti. Říká, že v červnu na den sv. Antonína přišla strašlivá bouře. Silný déšť způsobil sesuv půdy a dům č.p. 9 sjel až do Lbína, aniž by se vážněji poškodil. Ve Lbíně se ještě v šedesátých letech nacházely dvě p.č. 9 .V Kronice bořislavské farnosti (Fr. Sitte) popisující události od r. 1169 není o této pověsti zmínka. Proto prý se na sv. Antonína od nepaměti pravidelně konala procesí z kaple v Pytlíkově do Lbína, Lysce a do kostela v Hradišti. Přerušena byla v období války. Procesí byla dle fotodokumentace obnovena v r. 1949 a ukončena v roce 1956. Procesí se i po válce účastnili téměř všichni obyvatelé obcí Pytlíkov, Lysec, Lbín. Dům č.p. 9 s adresou Pytlíkov byl stále obýván, až v roce 1976 byl zbořen.

S o u č a s n o s t

V současnosti má Pytlíkov 13 rodinných domů, z nichž dva jsou používány rekreačně. S ohledem na úbytek turistů hospod značně ubylo. Hospoda v Pytlíkově po válce již nebyla otevřena. Přesto scenérie Českého středohoří se zákruty řeky Bíliny znalce láká i dnes .

K u l t u r n í p a m á t k y

Zvonička typu „vidlák“, která byla součástí původní kapličky z r. 1800 se nachází na pozemku RD č.p. 7. Zvonička je od 2.sv. války bez zvonu, je udržována majiteli objektu. Zvonička je v seznamu kulturních památek Státního památkového úřadu.