Zábřeh, část obce Ostrava
Zábřeh (německy: Heinrichsdorf) je historická obec, místní část a jako Zábřeh nad Odrou i katastrální území statutárního města Ostravy, tvořící nejsevernější část městského obvodu Ostrava-Jih. V minulosti k němu patřily také katastrální území Zábřeh-Hulváky a Zábřeh-VŽ, tudíž jsou dnes části území původní historické obce součástí dvou dalších ostravských městských obvodů, jimiž jsou Mariánské Hory a Hulváky a Vítkovice....více
Písemné záznamy uvádějí ves Zábřeh poprvé v roce 1288. Po řadě majitelů v prvních staletích existence přešel v roce 1652 do majetku olomoucké kapituly a s některými dalšími sousedními obcemi zůstal - v rámci petřvaldského panství - v jejím držení až do zrušení patrimoniálního zřízení v roce 1848. Na katastru zemědělské vesnice bylo též několik rybníků. Na vývoj obce měly vliv nejen železárny v blízkých Vítkovicích, ale také továrna na lepenku založená v roce 1886, dále cementárna a hlavně chemické závody Julia Rutgerse, které zpracovávaly vedlejší produkty vznikající při výrobě koksu. Od konce 19. století zde fungovala také cihelna; krom kvalitních cihlářských hlín se zde těžily i slévárenské písky. Průmyslový rozvoj ale vyvolal také změny demografické a sídelní. Ve třicátých letech dvacátého století byl vilovou čtvrtí Moravské Ostravy (zejména místní lokalita Zábřeh-Družstvo). Nemocnice zde byla postavena v roce 1912, Zábřeh byl připojen k Moravské Ostravě v roce 1924. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 30. dubna 1945. Mezi nejvýznamnější historické stavby patří Kostel Navštívení Panny Marie a Zábřežský zámek.
Vítkovické železárny (resp. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, jak zněl celý název) se za dobu své existence vypracovaly v jeden z největších průmyslových podniků v zemi. Ve své rozsáhlé vnitropodnikové dopravě provozovaly velkou síť vleček. V roce 1912 začaly stavět "mimo" svůj závod i další z drah, která měla spojit vlastní závody s pískovými doly v Zábřehu, kde se těžil slévárenský písek, potřebný pro činnost železáren. Vzhledem k tomu, že dráha vedla po veřejné komunikaci, byla žádost o koncesi podána jako na veřejnou dráhu pro dopravu nákladů a osob, s parním provozem a normálním rozchodem. Provoz na této 3100 metrů dlouhé dráze byl zahájen 3.července 1913. Dráha vedla od ředitelství Vítkovických železáren přes Zábřeh k pískovým dolům. Pro provoz bylo z vnitrozávodových vleček vyhrazeno 6 třínápravových lokomotiv, zakoupeny byly tři lehké osobní vozy. Zpočátku jezdil na dráze třínápravový parní vůz soustavy Komárek, který sem byl předisponován z železniční vlečky Svinov - Vítkovice, ten se ale neosvědčil, tudíž byl vrácen tam, odkud přišel. O dva roky později byl zakoupen jiný, dvounápravový parní motorový vůz, který se již plně osvědčil a na dráze vhodně doplňoval vlaky s parními lokomotivami (které hlavně dopravovaly těžké nákladní vlaky z pískem). V této podobě přežil provoz válku a celá dvacátá léta, od roku 1925 se na dnešním Mírovém náměstí křížil z tramvajemi Moravsko-ostravské místní dráhy, od roku 1929 bylo stejné křížení i poblíž stanice Zahrádky. V roce 1930 byla do provozu dána nová trať ze Zábřeha do Hrabůvky. Původ této dráhy se datuje už od roku 1912, kdy získal místní podnikatel Palkovský koncesi na stavbu tratě s parním pohonem mezi Mariánskými Horami a Brušperkem. Jeho pokus získat kapitál však ztroskotal, a proto byla koncese převedena na vítkovické železárny. Ty ze stavbou velmi otálely, až roku 1928 došlo k zahájení stavby, 2100 metrů dlouhá trať byla otevřena 5.10.1930. Pro provoz byly i zde vyčleněny některé lokomotivy závodní dráhy, na dráhu byl znovu předisponován třínápravový parní vůz Komárek, který se zde osvědčil. Dráha byla výhradním majetkem Vítkovických železnáren, název Místní dráha Mariánské Hory - Brušperk se používal do roku 1953 (dráha přitom nevedla nikdy ani do Mariánských Hor, natož do Brušperka). Roku 1932, v době vrcholící krize byl zastaven osobní provoz mezi Zábřehem a mezi pískovými doly, po protestech byl po několika měsících obnoven. Majitel obou drah se snažil zlevnit dopravu, proto bylo v roce 1933 rozhodnuto o elektrizaci dráhy, která byla dokončena 30.dubna 1935. Za použití elektrické výzbroje zakoupené u ČKD bylo postaveno vlastní stavbou pět nových elektrických motorových vozů, vlečné vozy byly upraveny z původních vlečných vozů parní dráhy. Dnem zahájení provozu byly linky i označeny, linka do Pískových dolů jako Z, linka do Hrabové jako H. Nákladní provoz zůstal v parní trakci i nadále.
Další části obce Ostrava
Ostrava - kategorie firem
Hledáte kontakt či otvírací dobu firmy působící ve vašem kraji, okrese nebo městě? Stačí zadat její název. O zbytek se postaráme. Pokud potřebujete najít třeba autoservis, hospodu nebo lékárnu, postupujte po kategoriích.
Vyhledat firmu: |
---|
- Auto moto
- Bydlení
- Cestování a ubytování
- Doprava
- Elektronika
- Erotika
- Internetové obchody a služby
- Kultura a zábava
- Nakupování
- Počítače a komunikace
- Práce a kariéra
- Právo a finance
- Průmysl a výroba
- Restaurace a stravování
- Rodina a společnost
- Služby a řemesla
- Služby pro firmy
- Sport
- Styl a krása
- Úřady a organizace
- Vzdělávání a věda
- Zdraví
- Zemědělství
Ostrava - nabídky práce
Hledáte práci v regionu? Prohlédněte si nabídku práce ve vašem oboru, kterou právě teď nabízejí přední pracovní portály a všechny úřady práce v České republice.
Nejnovější nabídky práce:
Základní informace
Zábřeh
Kraj | Moravskoslezský kraj |
---|---|
Okres | Ostrava-město |
Obec | Ostrava |
Zeměpisné souřadnice | 49.80637 s. š. 18.24104 v. d. |
Obec s rozšířenou působností | Ostrava |
Obec s pověřeným obecním úřadem | Ostrava |
Vyhledat firmu v najisto.cz
Doporučujeme
Důchodová reforma má zelenou. Dvanáct změn, které schválila vláda
Věk odchodu do důchodu se zvýší. Růst penzí zpomalí, ale stoupne minimální důchod. Manželé...více
Čas na daňové přiznání končí. Návody, změny a časté chyby
Co je letos jinak? Jaké slevy se dají využít? Do kdy je potřeba odevzdat přehledy OSVČ?...více
Kvóty na ženy ve vedení se blíží. Kterých firem se týkají?
Někteří zaměstnavatelé budou muset mít ve vedení přinejmenším třetinu žen. Směrnice Evropské...více