Sehradice, část obce Sehradice

Název Sehradice čteme poprvé v roce 1261 v přídomku držitelů hradu Sehradice (Engelsberk - Sehrad) ve stížnosti opata vizovického kláštera papeži na sídlo loupeživých rytířů a přímo jmenuje jejich majitele bratry "Iessek et Staschek fratres de Ingraditz (Zhragitz), tedy Ješek a Stašek, bratři ze Sehradic)". Tento název se týkal nedalekého hradu. Obec Sehradice však může být starší, protože vždy byla součástí rozsáhlého biskupského léna se správním centrem Engelsberkem (castrum Engelsperk), zmiňovaným ve falzu zakládací listiny vizovického kláštera Rosa Mariae - Smilheimu, původem se hlásícímu k roku 1261. (Na přelomu 14. a 15. století začíná převládat pojmenování hradu Sehradice (Sehraditz castrum), později Sehrad, někdy také Tetov, pravděpodobně podle pozdějších majitelů Tetourů z Tetova). Roku 1518 byl hrad Sehradice již pustý. Roku 1553 právě Václav Tetour z Tetova získal "pustý hrad Sehradice, vsi Nové Sehradice, Lhotu Vyšší, Lhotu Nižší, Nevšovú, Radimov, ves pustú Vasil a ves pustú Oustí..." V roce 1613 koupil lenní Sehradice František Serényi. Sehradice byly vždy typickou zemědělskou obcí s pěstováním obilí a brambor, tradici mělo i ovocnářství a včelařství. Značnou část katastru Sehradic pokrývají lesy, které byly v historii po celá staletí předmětem sporů, neboť právě těmito lesy probíhaly hranice panství.

Nekuda Vladimír: Vlastivěda moravská - Zlínsko, 1995 Brno, Zlín str. 583 - 586. Kohoutek Jiří: Hrady jihovýchodní Moravy, 1995 Zlín, str. 27 - 28.