Hradec, část obce Stříbrná Skalice

Ze jména se dá usuzovat, že se zde nebo v blízkém okolí v minulosti nacházelo nějaké opevněné místo. Nejpravděpodobnějším místem tohoto opevnění je nevelký vrch vypínající se příkře nad rybníkem Propast, v jehož okolí se našel i eneolitický sekeromlat a raně středověká keramika.

Z nejstarších pramenů je známo, že od 13. století náležel Hradec i s okolím pánům z Cimburka usazených na hrádku v Dědicích (dnes Hradové Střimelice).

V písemných pramenech z konce 14. století (1396), v záznamech o fundacích církevních beneficií a donacích církevním institucím pražské arcidiecéze tzv. Liber erectionum, jsou na statcích v Hradci zmíněni Jan Čista a Velk řečený Rubáš v souvislosti s převedením platu 1 kopy grošů kostelu sv. Martina v Střimelicích (Kostelních), který se na ně převáděl ze vsi Čerčany. Součástí dnešního Hradce je i propastský mlýn, o jehož existenci se dozvídáme ze stejného pramenu jako o Hradci v záznamu z roku 1412, kde se praví, že Jan Strýc ze Střimelic (Hradových) prodal mlýn řečený Propast faráři farního kostela v Střimelicích (Kostelních). První gruntovní záznamy z počátku 17. století (1601) uvádějí v Hradci čtyři grunty, přičemž tím čtvrtým je propastský mlýn. V dalších stoletích, až do začátku 19. století, se počet hospodářství v Hradci nemění, jen jejich majitelé.

Daleko pestřejší historií vysledovatelnou v písemných pramenech oplývá nedaleká osada Hačky (od slova hatě, v původním významu stavební konstrukce z proutí na zpevnění cesty v blátivém terénu nebo v močálu), která je již v roce 1320 zmíněna spolu s Hradovými Střimelicemi (tehdy jen Střimelice, kde není kostel) a Zvánovicemi, kdy je Bernard z Cimburka, Albert a Ješek z Poděhu prodávají abatyši Kunhutě z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. O několik let později přecházejí Hačky do rukou pražského měšťana Stacha, kdy je v Hačkách poprvé zmíněna tvrz, na které v té době seděl Stachův správce. V roce 1380 se Stach soudí u církevního soudu s rytířem Janem ze Střimelic (Hradových) o právo podávati faráře do Konojed a tento soud vyhrál. V následujícím století pak dochází k častému střídání majitelů hačecké tvrze, aby se na počátku 16. století dostala do rukou Michala Slavaty pána v Kostelci nad Černými Lesy. V roce 1554 ji od kosteleckého panství kupuje Jan mladší z Valdštejna a připojuje je k panství Komorní Hrádek. Někdy krátce poté tvrz asi zaniká. V urbáři černokosteleckého panství z roku 1677 je v Hačkách zmiňován mlýn, který pravděpodobně vyvstal v místech někdejší tvrze.

Do období staršího, než přinášejí prameny písemné, nám z nečetných nálezů dává nahlédnou archeologie. Nejstarším nálezem, který byl v Hradci objeven, je zlomek eneolitického sekeromlatu nalezený spolu se zlomky hradištních nádob při stavbě chaty v severním svahu rybníka Propast v polovině 70. let 20. století. Místo nálezu se nachází pod vyvýšeninou (362 m n. m.) výrazně vystupující z údolí Jevanského potoka, kde někdejší místopisní a vlastivědní badatelé předpokládali existenci opevněného místa, vycházející především z pojmenování obce Hradec. Kromě tohoto nálezu, zde však jiné přesvědčivé doklady dokazující existenci hradiště učiněny nebyly. K daleko významnějšímu objevu došlo již v roce 1962, o 450 metrů západněji, v tehdy ještě fungující pískovně nacházející se na levém břehu Zvánovického potoka u cesty směřující od Kostelních Střimelic k rybníku Propast. Archeolog Jaroslav Kudrnáč zde v západní stěně pískovny objevil zbytky kolem 1 m hlubokých jam, které na základě nálezu středohradištních keramiky interpretoval jako pozůstatky slovanských obydlí z doby mezi lety 800 až 950 našeho letopočtu. Pro to, abychom mohli na základě výše popsaných zjíštění dělat jakékoli závěry, například, že zde v době raného středověku existovalo opevněné hradiště vystavěné na místě osídleném již od pravěku, ke kterému patřila přes potok ležící osada, nám však chybí přesvědčivé nálezy, které by potvrdil či vyvrátil jedině podrobnější archeologický průzkum.

Další zajímavé místo leží ve vzdálenosti zhruba jeden kilometr na východ od Hradce u silnice mezi Stříbrnou Skalicí a Konojedy na katastru obce Oplany. Již na počátku 20. století zde někdejší významný historik a spoluzakladatel české archeologie Josef Ladislav Píč identifikoval skupinu “mohyl”, kterou na základě nálezů keramiky přirovnával k “mohylám” na Vyžlovce (lokalita Ve Spáleném). Při podrobném archeologickém průzkumu černokostelecka v 70. a 80. letech 20. století prováděném Zdeňkem Smetánkou a Janem Klápštěm byly v “mohylách” nejen na Vyžlovce, ale i v širším okolí Kostelce n. Č. L., rozpoznány relikty vrcholně středověkých staveb vybudovaných převážně v období tzv. vnitřní kolonizace probíhající v Čechách od počátku 13. století. Na základě těchto výsledků, ale i z výsledků povrchového průzkumu prováděného Jiřím Bernatem v roce 1999 lze usuzovat, že i relikty u Hradce jsou pozůstakem zaniklé středověké vesnice.

Na mapě z poloviny 19. století jsou na dnešním území Hradce tři hospodářské dvory: Hradec, Hačka a Propast.

Severojižním směrem prochází údolím Jevanského potoka silnice, po níž jezdí autobusová linka Pražské integrované dopravy 382 z Prahy do Sázavy. Na území Hradce má dva páry zastávek: „Stříbrná Skalice, Hradec“ a „Stříbrná Skalice, Propast“. U rybníka Propast je restaurace, hojně využívaná zejména cykloturisty. Severozápadním okrajem Hradce (přes Háčku a Voradla) prochází cyklotrasa č. 0085 mezi Černými Voděrady a Kostelními Střimelicemi. Východozápadním směrem přes Hradec vede zeleně značená pěší turistická trasa od Říčan a Voděradských bučin do Oplan.