Čejkovice, část obce Čejkovice

V písemných pramenech se jméno vesnice (Czeykowycz) vyskytuje kolem roku 1400 v krumlovském urbáři; další zmínka se datuje k roku 1423, kdy je v rožmberské popravčí knize zaznamenán výslech lupiče Jakoubka z Čejkovic. Od těchto dob až do konce feudálního zřízení bývaly Čejkovice rozděleny mezi dvojí vrchnost. Jedna část patřila vladyckému rodu Kunášů z Machovic, jejichž sídlem byla rybníky chráněná tvrz Machovice, stojící nedaleko vsi. Z těchto si Jindřich Kunáš z Machovic dal někdy v letech 1587 až 1589 ve vsi vystavět novou renesanční tvrz, nazvanou Vildštejn. Posledním Kunášem v držení Čejkovic byl Jiří Jaroslav, který v roce 1687 odprodal majetek knížeti Ferdinandovi ze Schwarzenbergu, čímž připadla tato polovice Čejkovic k panství Hluboká. Druhá, o něco menší půle vsi bývala v počátcích poddána předním českobudějovickým měšťanům. U úvodu 15. století byl jejím držitelem Mikuláš Paulfiš, na přelomu 15. a 16. století Puklicové ze Vztuh, jejichž dědic Jan Ekhard z Urtvinovic svůj díl vsi někdy před rokem 1545 odprodal městu České Budějovice, které pak ze zdejších platů financovalo městské kostely sv. Prokopa, Mikuláše a Václava. Po zrušení poddanství jsou Čejkovice od roku 1850 samostatnou obcí, vyjma kratičkého období 1943 až 1945, kdy byly za nacistické okupace přičleněny k obci Dasný.