Benátky nad Jizerou II, část obce Benátky nad Jizerou

Benátky nad Jizerou II leží v katastrálním území Staré Benátky.

Staré Benátky jsou podstatně starší než Nové, i když obrázek dnešního města tomu příliš nenapovídá. Staré Benátky byly průmyslovým srdcem Benátek nad Jizerou. V minulosti zde bylo založeno několik významných podniků v čele se světoznámým výrobcem umělého brusiva Carborundum-Electrite. Ovšem tato továrna není nejstarším podnikem ve městě. Ve Starých Benátkách byl na přelomu 60. a 70. let 19. století založen cukrovar na místě bývalého loveckého letohrádku. Bohužel výsledky tohoto podniku nebyly v jeho sedmdesátileté historii příznivé, kromě několika vydařených kampaní. Vývoj se dá charakterizovat neustálým potácením se v záporných číslech a změnami majitelů, kteří ne vždy měli s cukrovarem dobré úmysly. Roku 1949 byl celý areál začleněn do Carborunda alias Karba a tím jeho výroba cukru skončila. Během 19. století v těsné blízkosti dnešního náměstí Na Burse vyrostla sladovna a měšťanský pivovar. Objekty sladovny stojí dodnes a stále vyrábí. Pivovar vyhořel a produkce pro pivovar Klášter ustala. Některé budovy pivovaru byly k vidění ještě před zahájením stavby Penny marketu. Několik desítek metrů za sladovnou leží již zmiňované Karbo. V roce 1892 na místě mlýna, strhnutého povodní, byly postaveny první dílny na výrobu Carborunda. Karbo se tak stalo prvním výrobcem umělého brusiva na světě. Továrna má za sebou velkou a slavnou historii, která proslavila Benátky po celém světě. O benátecké brousky byl neustále zájem, a tak se kapacity a podnik přirozeně rozšiřovaly. Jak už bylo zmíněno, byl ke Karbu připojen bývalý cukrovar nebo také Rekord Kolín. Ve své největší slávě továrna zaměstnávala cca 2700 lidí, což byli téměř všichni práceschopní obyvatelé Benátek. Kvůli nezadržitelnému rozšiřování výroby, byla v Benátkách vybudována řada činžovních domů na Náměstí 17. listopadu a nové panelové sídliště na místě Růžičkova statku a několika stavení, včetně staré zástavby Pražské ulice. Tento zásah zcela změnil ráz města. Ale vše má své klady a zápory. Komunistický režim nedbal příliš na ekologii a zdraví občanů. Mnoho pracovníků si tak i kromě mzdy odnášela rakovinu plic, tuberkulózu nebo silikózu. To vše díky obrovské prašnosti, bez které výroba nebyla možná. Není proto divu, že obyvatelé ironicky začali přezdívat novému hotelu s restaurací, jménem Karbo, právě Silikoza. Rovněž byla znečištěna půda na pozemcích závodu, ale v posledních letech probíhají úspěšné asanace kontaminované zeminy. Po roce 1989 nastala řada neúspěšných privatizací podniku a bohužel se nepodařilo nalézt odbyt pro výrobky, které byly dříve tak žádané. Podnik tak nemohl konkurovat světu a tak se stával majetkem různých investorů. Posledním z nich je rakouská firma Tyrolit, která se snaží zvýšit výrobu, zatím se zdá, že se Karbu blýská na lepší časy.

.