Horní Meziříčko, část obce Horní Meziříčko

Historické území obce je původně na Moravě, na zemské hranici s Čechy. V katastru obce u hlavní silnice, je umístěn památný hraniční trojhranný sloupek, zemský kámen, který určuje historickou hranici mezi Čechy a Moravou. Ves leží při Meziříčském rybníku, do kterého se vlévá potok Dvorecký od severu a potok Studenský, posílený potokem Jeníkovským, od východu. Z Meziříčského rybníka (cca 33 ha) vytékající Hamerský potok patří do povodí Vltavy.

V obci se eviduje 45 čp. (údaj z února 2014). Většina staveb ve vsi leží na západním a severním břehu rybníka. Na východním stojí samostatně Dvůr – bývalá tvrz. Mimo ves, pod rybníkem je Kočvarův mlýn. Ještě nad ním těsně pod hrází na místě bývalé valchy stojí, teď již také bývalá, textilní továrna s vysokým továrním komínem (komín byl zakreslen do katastrální mapy v roce 1941).

Dnes je Horní Meziříčko samostatnou obcí a je členem Mikroregionu Dačicko.

Horní Meziříčko bývalo středem samostatného statku, poté součástí Hradeckého panství. První písemná zpráva, podle vlastivědy Moravské, kde mělo Horní Meziříčko již svoji tvrz a dvůr, se připomíná roku 1361, jako Meziříčko u Strmilova.

V r. 1650 zde byli jména: Beneda, Nejezchleba, Blecha, Matoušek, Bohatec, Tupý, Popelínský, Doležal, Nydl, Vítků, Kočvara.