Namnice, část obce Chrást

Vesnice patřila ve 14. století k arcibiskupskému zboží příbramskému. Roku 1379 tu bylo čtyři a půl lánu pozemků bez jednoho jitra a 11 držitelů. Podle drahenického urbáře museli držitelé vykonávat ročně dva dny ruční roboty o senách a platit poplatek - pravděpodobně - 10 grošů z jednoho lánu. Jedna z prvních písemných zmínek o osadě pochází z doby vlády císaře Rudolfa II. - „Janovi Vrabskemu na Drahenicich, vsi Poříčí hořejšího a dolejšího, vsi Chrastu, vsi Namnice a jednoho mana v Rástelich, kterýž platu žádného neplati, což vše ku panství našemu Příbramskému náleží, s dědinami, lukami, porostlinami sedlskými, s platy, robotami, s krčmou a potokem při vsi Poříčí ležícím, s lidmi osedlými i neosedlými etc. prodaných za 1300 kop gr. c.“

Ještě v roce 1654 patřily Namnice k Příbrami, v té době tu žili 4 dříve usedlí a 2 nově usedlí. později, v neznámé době, byly přikoupeny k Drahenicům. Roku 1770 zde bylo osm čísel, v roce 1885 12 čísel a 70 obyvatel. Politicky patřila osada Namnice v roce 1850 pod obec Chrasť v okrese Březnice, roku 1869 se stala osadou obce Přední Poříčí v okrese Blatná, v letech 1880 - 1890 opět osadou obce Chrásť v okr. Blatná. To trvalo - i po přejmenování obce na Chrást - až do roku 1961, tehdy došlo k začlenění do okresu Příbram. Od 1. 1. 1980 do 23. 11. 1990 po sloučení s obcí Březnice v okrese Příbram se Namnice spolu s Chrástem staly částí obce Březnice, od 24.11.1990 se Chrást se svými osadami osamostatnil.

V roce 1890 měla 83 obyvatel, v roce 2007 19.

V roce 1924 vznikl sbor dobrovolných hasičů, který působí dodnes.

Namnice jsou v současnosti zemědělskou a rekreační vsí s předpokladem dalšího rozvoje. Program Evropské unie SAPARD umožnil vybudovat řadu nových komunikací. Každé číslo popisné je napojeno na obecní vodovod a má vlastní čistírnu odpadních vod. Vsí probíhají cyklostezky s kvalitním živičným povrchem. Návštěvu je možné spojit s prohlídkou Památníku Antonína Dvořáka v nedaleké obci Vysoká u Příbrami. Koncem roku 2007 zřídila obec v opuštěném statku provoz na výrobu dřevěných štěpků k topení. Koupila mobilní stroj na drcení dřeva až do průměru 30 cm. S ním je možné zpracovávat dřevní hmotu i například v lese, podél silnic apod. Místní občané tak získali možnost zvýhodněného nákupu paliva z obnovitelných zdrojů energie, biomasy.