Štěpánov, část obce Lukov

Štěpánov leží v katastrálním území Štěpánov u Lukova o rozloze 3,36 km2.

Obec Lukov se skládá ze dvou osad – Lukova a Štěpánova. Z počátku měla každá ze vsí jiné osudy, teprve od počátku 16. století sdílejí dějiny lobkovického panství Bílina.

Výklad významu jména Štěpánov je jednoduchý. Má původ v osobním jménu Štěpán a znamenalo Štěpánův – dvůr. Jméno Štěpán má původ v řečtině. Řecký pojem „stephanos“ znamená věnec pro vítěze. Štěpán pak je ten, který je věncem ozdobený a znamená totéž co latinské Victor – vítěz.

O Štěpánovu není žádných zpráv až do roku 1470. Tehdy Anežka z Landštejna jako vdova po Hanušovi z Koldic spravovala zástavní manské panství Krupka a Bílina jako poručník svých nezletilých synů Těmy a Albrechta. Společně s nimi v roce 1470 koupila části vsi Radovesice a ves Štěpánov a připojila je panství Bílina. U Bíliny zůstaly Radovesice (zanikly v roce 1971, kdy musely ustoupit Radovesické výsypce) i Štěpánov již napořád. Když mladí Koldicové dosáhli plnoletosti, převzal majetek Těma. Obtížnou finanční situaci se snažil řešit zástavou panství Bílina a Krupka. V roce 1495 uzavřel kupní smlouvu s Jindřichem z Vřesovic a zástava měla vypršet v roce 1501. Nedostatek finančních prostředků donutil Těmu z Koldic, aby využil nabídky Děpolta z Lobkovic, který za půjčený obnos chtěl získat Krupku s cínovými doly. Nakonec byla 29. 6. 1502 uzavřena kupní smlouva na panství Bílina, které jako manskou zástavu získal Děpolt z Lobkovic. Jemu nakonec král Vladislav Jagellonský 3. 4. 1513 propustil Bílinu z manství a dal mu ji do dědičného držení. Od té doby byla Bilina po dalších více jak 300 let vlastnictvím rodu Lobkoviců.

Když se Eleonora Kateřina Karolína (1685 – 1720), dcera Václava Ferdinanda hraběte z Lobkovic, jako universální dědička panství Bílina, vdala (1703) za Filipa Hyacinta Viléma knížete z Lobkovic na Roudnici (1608 – 1734), bylo její dědictví připojeno k majetkům roudnických Lobkoviců a zůstalo tak až do konce patrimoniální správy v roce 1850.